Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Příklady introdukce sokolovitých dravců do městského prostředí.
BAKALA, Lukáš
Práce byla zaměřena na problematiku reintrodukce sokola stěhovavého (Falco peregrinus) v různých lokalitách a typech prostředí. Pro vysazování dravců zpět do přírody existují čtyři používané metody: vypouštění z vypouštěcí klece, sokolnický výcvik, mezidruhová adopce a vnitrodruhová adopce. Z těchto jmenovaných metod je v České republice nejvíce rozšířena metoda vypouštění z vypouštěcí klece. Vypouštění mladí dravci musí vyrůstat v podobném prostředí, do něhož budou vypuštěni. Každý dravec musí projít veterinární prohlídkou, měl by být řádně označen a veden na příslušném Krajském úřadě. Vazbu na člověka je třeba minimalizovat. Řada vypuštěných dravců se dožila pohlavní dospělosti a mohla tak vyvést své mladé. Z údajů bylo zjištěno, že míra přežití jednoročních jedinců je ve městech 65 % a v oblastech venkova 28 %. V této práci jsem uvedl celkem 11 sokolů stěhovavých a 7 rarohů velkých (Falco cherrug), kteří se vypustili na území České republiky. Výsledky jsou významné pro další práce.
Budování nových hnízdních příležitostí pro sokola stěhovavého (&-lt;i&-gt;Falco peregrinus&-lt;/i&-gt;) v průmyslových areálech
Marek, David ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Kouba, Marek (oponent)
V této práci jsem se zaměřil na představení projektu umístění umělých budek na dvou vytipovaných komínech ležících v průmyslovém areálu Chempark Záluží v Litvínově. Tyto budky byly instalovány z důvodu předpokládaného zahnízdění sokola stěhovavého v tomto průmyslovém areálu. Projekt započal v roce 2011 a úspěšně pokračuje i v současnosti. Důvodem je skutečnost, že tento projekt je jedním z nejúspěšnějších projektů zaměřených na budování nových hnízdních příležitostí pro sokola stěhovavého, vázaných na jeden konkrétní průmyslový areál. V rámci projektu bylo do roku 2015 úspěšně vyvedeno celkem 15 sokolích mláďat. Představení projektu má za cíl rozšiřování těchto aktivit o další vhodné lokality a možné zapojení široké veřejnosti do dalších aktivit směrovaných na ochranu sokola stěhovavého na našem území, které jsou touto prací rovněž představeny, včetně zhodnocení jejich významu.
Studium genetické struktury a diverzity různých populací dravců (Falconiformes)
Bryndová, Marta
Hlavním cílem této disertační práce bylo zhodnotit genetickou variabilitu v různých populacích dravců v České republice. Pro izolaci DNA bylo jako alternativní zdroj využito peří. Jako referenční druh byl vybrán sokol stěhovavý (Falco peregrinus) a raroh velký (Falco cherrug), který byl porovnán i se subpopulací žijící na Slovensku. Testování bylo provedeno na základě panelu deseti mikrosatelitů vybraných z literatury. Polymorfnost jednotlivých markerů značně kolísala, lokus NVH fp5 byl nejméně polymorfní (PIC = 0,185 F. p.; PIC = 0,119 F. ch.), v populaci sokola stěhovavého se v tomto lokusu vyskytly nulové alely, proto by bylo vhodné tento lokus pro tento druh z testovaného panelu vyřadit. Mezi jednotlivými subpopulacemi sokola stěhovavého byla genetická diverzita nízká, FST pro populaci žijící v zajetí a ve volné přírodě byl roven 0,025. V případě raroha velkého subpopulace žijící na Slovensku vykazovala průměrnou genetickou diverzitu vyššími hodnotami (0,185 pro subpopulaci žijící v zajetí a 0,126 pro subpopulaci z volné přírody ČR). Všechny subpopulace (kromě muzejních vzorků raroha velkého) byly v Hardy -- Weinbergově rovnováze. Tok genů byl vyšší mezi subpopulacemi sokola stěhovavého než raroha velkého, kde byla zařazena i populace z jiné geografické oblasti. 454 sekvenováním byly získány 3 kompletní sekvence mitochondriální DNA pro sokola stěhovavého, 2 pro raroha velkého a 2 pro raroha loveckého (Falco rusticolus). Nejdelší velikost sekvence mitochondriální DNA pro raroha velkého byla 16 154 bp, pro raroha loveckého 17 239 bp a pro sokola stěhovavého 17 527 bp. Sekvence sokola stěhovavého byla vložena do databáze Genbank pod číslem JX029991. Celomitochondriální sekvence raroha velkého a raroha loveckého nebyly dosud nikde publikovány, proto budou součástí připravovaného rukopisu.
Určování příbuzenských vztahů u druhů CITES na základě analýzy mikrosatelitů
Správa chráněných krajinných oblastí ČR, Praha ; GENSERVICE, s.r.o., Brno ; Hovorková, Alena
Cílem projektu bylo vypracování metod DNA analýzy využívající mikrosatelitových markerů u vybraných druhů chráněných dle CITES a zavedení metodického postupu pro určování rodičovství do praxe. Metoda byla ověřena na druzích raroh velký, sokol stěhovavý, sokol lovecký, jestřáb lesní. Byl vypracován a ověřen metodický postup s využitím 12-ti mikrosatelitových lokusů pro určování rodičovství.
Určování příbuzenských vztahů u druhů CITES na základě analýzy mikrosatelitů
Správa chráněných krajinných oblastí ČR, Praha ; GENSERVICE, s.r.o., Brno ; Hovorková, Alena
Cílem projektu bylo vypracování metod DNA analýzy využívající mikrosatelitových markerů u vybraných druhů chráněných dle CITES. Zvoleny byly druhy: raroh velký, sokol stěhovavý, sokol lovecký, jestřáb lesní. Uvažovaný projekt má za cíl uvést do praxe soubor metodických postupů na určování rodičovství pomocí analýzy DNA k terénnímu použití pro státní orgány ochrany přírody v oblasti upravené zákonem č.16/1997 Sb.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.